Zdravý životní styl  a naše strava

 

Kdybychom nechtěli jen teoretizovat o tom, co je zdravý životní styl, ale prakticky prosadit způsob života, kterému bychom mohli říkat zdravý - museli bychom být oním Velkým Světovým mozkem (řídícím svět smysluplněji a ve prospěch lidí oproti současným politikům zmítaným svými osobními ambicemi, chybami, výchovou, deformovanými názory svých rodičů ... zkrátka jsou to lidé jako my!). Velký Světový mozek neexistuje, musíme se spokojit s pouhou teorií a jen teoretizovat.
 
Proč není možné, aby zdravý životní styl fungoval v běžném životě a zbavil mnoho lidí utrpení? Bohužel (a přiznejme si to všichni), primární touhou lidstva je naplnit ideje jednoho starořeckého etického směru, který usiloval o dosažení vrcholné blaženosti. Dokonce jako základního cíle života. Směr se nazýval hédonismus. Touhou po blaženosti se lidé liší od ostatních živočichů na Zemi. Člověk na přirozené pudy téměř zapomněl, vytratily se či zasunuly do nejspodnějších pater. Největší část lidského mozku ovládá onen hédos. Blaženost je ovšem protikladem zdravému životnímu stylu.
Zdraví, štěstí a pocit pozitivního smyslu života ničí současnému lidstvu tři oblasti, ve kterých se "ďábel" cítí jako doma: strava, životní prostředí a psychika.
Ráj (hebrejsky Eden, bylo sice pojmenování jedné nepříliš pohostinné pouště) představuje věčnou a trvalou blaženost. Člověk, tedy Adam, nemusel požívat potravu, neboť byl tvorem stvořeným bohem a určeným k věčné blaženosti. Nemusel ani projevovat žádné emoce, které v biblickém podání jsou symbolizovány ženou, neměl vztahy. A vztahy jsou příčinou emocí. Jakmile Adam porušil dary, které mu byly dány a okusil emoce i stravu v podobě jablka - byl z ráje vyhnán. Jak poučné, avšak bez dopadu na lidstvo. Během vyhnání z ráje lidstvo vypracovalo tak neuvěřitelně komplikovaný systém nejen ve stravování (ale i v soužití), že jde o zdroj lidského utrpení a neštěstí. Racionálně se připouští, že zdrojem nemocí i hlavním důvodem předčasné smrti je stravování. Vše, co popisuji v článku se týká samozřejmě té části lidstva, které se pojmenovalo civilizovaným. Ne oněch milionů, co umírají hlady.

Jídlo a jeho odpad

Současné jídlo přináší do organismu mnoho odpadu. Důsledkem je postupná devastace jednotlivých orgánů i systémů lidského organismu. Dvě třetiny lidí zemřou na srdečně-cévní choroby. Jejich cévní systém a srdeční sval jsou poničeny. Ale čím a z čeho? Metabolity - zbytky ze stravy. Největší množství lidí ohrožují metabolity vznikající poruchou tukového metabolismu, které jsou základem těchto nemocí a zbytečných úmrtí. Lze to zpomalit dietou, ochrannými látkami pro cévní stěnu či dokonce léky snižujícími výskyt tukových metabolitů v krvi. Ale porucha nakonec zvítězí. Důkazem je statistika-úmrtnosti.
Mnoho přinášejí poruchy metabolismu uhlohydrátů a cukrů. Jsou to účinné toxiny sami o sobě. Nalézám je v různých tkáních, kde vytvářejí vhodné prostředí pro výskyt plísní. A vytvářejí situace, které vedou k zánětům těchto tkání. Jenže dopad je na celém organismu.
Z hlediska lidské psychiky jsou nejhoršími metabolity gluten a gliadin, tedy obilný lepek. Tyto metabolity jsou nervovými jedy a stojí za většinou duševních chorob. Přes nervový systém způsobují poruchy imunity. A co je závažné? Objevují se u většiny auto imunitních onemocnění (cukrovka či artritida), ale také u dalších poruch funkce nervového systému. Nejen v jeho centrální části (v mozku), ale i v periferním a autonomním nervovém systému.

Životní prostředí

Druhou oblastí, která člověka ohrožuje a která souvisí s jeho životním stylem, jsou toxiny životního prostředí. Jsou jich desítky, možná i stovky. V každodenní praxi testuji u pacientů dva nejčastější a velmi zdravotně škodlivé. Jde o jedovaté kovy, především rtuť, olovo, nikl, kadmium, chrom, ba i stříbro a zlato, všechny způsobují nervové problémy, v těle se stanou vodivými a zapříčiňují probíjení elektrických impulsů mezi nervovými buňkami. Tyto jedovaté kovy jsou toxické i pro samotnou buňku. Poté vznikají různé poruchy, především při znovu vytváření různých enzymů, hormonů, látek imunitního systému. Tyto komplikované sloučeniny se reprodukují na základě dokonalé funkce genové předlohy. Kovy narušují toto působení a vzniká zvýšená vodivost či dokonce degenerace nervových buněk. Jsou například příčinou migrény, epilepsie, emočních i emocionálních poruch. A jsou pevnou součástí alergií! Při toxickém zatížení lymfatického systému vznikají potíže s periferním nervovým systémem (vnímáme je jako brnění). Toxiny jsou hlavní příčinou chybného počínání autonomního nervového systému. Neexistuje žádná funkce v lidském těle, která by jím nebyla ovlivňována.
 
Dalším nebezpečným a podceňovaným toxinem je radioaktivita. Vyskytuje se zabudována v organismu asi u jedné třetiny lidí. Testované těžké kovy charakterizují a předpovídají člověka ohroženého cévní problematikou. Kumulaci radioaktivity, tedy prvků jako cesium, stroncium a uran, nacházíme u lidí, kteří inklinují k onemocnění zhoubným nádorem. Dnes je nám již známo, jak kumulace radioaktivity např. v tlustém střevě rozbíhá proces genových změn a spouští stavidlo vzniku zhoubného nádoru.

Psychika

Třetí "ďáblovou komůrkou" a to toxickou oblastí, je naše psychika. Jedná se o oblast stresu, emočních poruch a patologických programů, které člověk získává z chybných předloh v průběhu života. Tyto psychické toxiny působí stejně závažným způsobem jako toxiny z hmotné oblasti. Způsobují poruchy funkce orgánů a tkání, neboť jsou psychikou atakovány. Psychika nejen ohrožuje chod nervového systému, ale podle složité symboliky se zúčastňuje i poruch jednotlivých tkání, například v případě štítné žlázy, žlučníku, střeva, žaludku, gynekologického ústrojí a vlastně u všech dalších.
Cílem zdravého životního stylu by mělo být snižování zatížení lidského organismu. A to těch okruhů, které jsem popsal. Lidé se snaží, ale chaoticky. Změnou stravy a eliminací stresu pomocí relaxace, cvičení či užívání podpůrných prostředků. Počínání většiny lidí nemá systematický charakter. A metody nepůsobí tak účinně, jak by si uživatelé přáli. Zanedbávání zdravého životního stylu zkracuje výrazně život a zhoršuje zdravotní stav člověka. Dodržování současných poznatků o zdravém životním stylu bohužel člověka před nemocemi a zdravotními problémy neochraňuje. Záležitosti jako je dieta, relaxace, užívání ochranných prvků a látek, meditace, sport apod., je třeba doplnit o významný prvek - detoxikaci. V širším slova smyslu jde o cílenou eliminaci toxinů ze třech výše uvedených okruhů. Pokud by detoxikace plnila svůj účel a člověk by byl schopen očišťovat se od vnitřních toxinů - zdrojů zdravotních poruch, pak je naděje, že se zdraví lidstva celkově zlepší.

Zdroj: časopis REGENA leden 2007

 

 

Proč je důležitá čerstvá strava

 

Suroviny zdejší, pro život nejzdravější

Potraviny obsahují kromě často zdůrazňovaných škodlivin, jako jsou éčka a jiné chemikálie, většinu látek, které posilují správné fungování organizmu. To platí, alespoň pro plnohodnotné suroviny pocházející z našeho pásma a světadílu, které byly správně vypěstovány a zpracovány. Množství přijatých škodlivin můžeme významně snížit upřednostňováním domácích výpěstků či bioproduktů a také tím, že budeme kontrolovat složení kupovaných výrobků.

 

Šťavnaté jarní menu (a zcela zdarma!)

S chutí se tedy můžeme pustit do bohaté nabídky sezónní zeleniny, která se nám nabízí právě nyní, na jaře!

Neopomeňme různé zelené natě jako je třeba pažitka a petrželka, ani naklíčená semínka-ta se dají pěstovat i doma. Z různých druhů zelenin a bylin můžeme připravovat saláty, které po doplnění kvalitními za studena lisovanými oleji bývají nejen skutečnou pochoutkou, ale i bohatým zdrojem vitaminů a dalších látek, bez nichž se naše tělo neobejde. Mimo to bychom měli využívat každou příležitost k samosběru planě rostoucích bylin. Podrobné složení mnohých „běžných“ bylin, kopřivy, smetanky lékařské a dalších, mi doslova vyrazilo dech! Plané rostliny jsou těmi nejlepšími doplňky jídelníčku, které nám příroda nabízí. A zcela zdarma!

Po zimě, a hlavně po svátcích, je také třeba posilovat unavená játra. V tom nám pomohou nejen přirozeně kyselé chutě, jako je například šťovík, ale zejména hořké bylinky. Není náhoda, že právě na jaře se již po generace konzumují saláty z mladých listů pampelišek. Ale jsou tu i další plody z pestré nabídky přírody. Nejvhodnější jsou opět takové, které si natrháme sami. Čerstvě natrhané plody mají nejvyšší možný obsah vitaminů, enzymů a jiných pro život nepostradatelných látek. A skýtají i další výhody: vidíme, na jakém místě rostly a také můžeme sami určit způsob jejich dalšího zpracování nebo uskladnění.

 

Zdraví nenajdeme v mikrovlnce

Je třeba zdůraznit, že mnohé z nepostradatelných látek, například vitamin C a enzymy, jsou tepelně nestálé, proto nám prospěje, když určitou část stravy budeme konzumovat v syrovém stavu. Obecně bychom se měli snažit minimalizovat ztráty co nejvhodnějším zpracováním, skladováním či dalšími úpravami. Velký vliv na kvalitu pokrmů má druh ohřevu. U běžné tepelné úpravy, třeba na plynu, dochází k postupnému zahřívání z vnějšku. Při moderním mikrovlnném ohřevu je tomu naopak – strava se rychle zahřívá zevnitř (třením vyvolaným rotací bipolárních molekul). Protože jde o nepřirozený a uměle vyvolaný pohyb, pokrm připravovaný v mikrovlnné troubě se jím poškozuje. Velmi rychlé kmitání polárních molekul totiž zničí nejen vitaminy, ale často „roztrhá“ i další látky. Z těch pak vznikají nepřirozené složky, které náš organizmus může zpracovat jen těžko nebo vůbec.

Pokud někdo do svého jídelníčku zařazuje převážně trvanlivé, konzervované či jinak nevhodně zpracované potraviny, je jasné, že jeho tělo nebude dostatečně zásobováno potřebnými vitaminy ani enzymy. Následkem jednostranné stravy, ve které chybějí čerstvé suroviny, se musí zákonitě zhoršit chod celého organizmu i schopnost trávení přijímaných potravin. Přitom se zvyšuje pravděpodobnost, že ve střevech se budou vyskytovat nedostatečně rozložené složky původní stravy. A jestliže tyto složky následně přejdou do krve, mohou se stát spouštěčem alergie a přivodit další závažné zdravotní problémy.

 

 

 

Co je skutečně čerstvé?

Většina lidí si dnes ani neuvědomuje, co je skutečně čerstvé. Toho využívá i reklama, která se například snaží přesvědčit konzumenty, že v daném obchodě jsou „uzeniny denně čerstvé“. Vy, milí čtenáři Aromaterapie, se těmito triky snad nachytat nenecháte, jistě již máte povědomí o chemických „bombách“, díky kterým výrobci zvyšují trvanlivost uzenin natolik, že nezezelenají a třeba i po několika měsících vypadají skoro stejně.

Pokud se však někoho zeptáte, co je skutečně čerstvé, zjistíte, že málokdo má v tomhle ohledu jasno. Nejčastěji si pod tímto pojmem lidé představují potraviny, které nebyly zmraženy, konzervovány či jinak zpracovány. To sice není špatná úvaha, avšak pro úplnost je třeba ji doplnit o další aspekt – tím je vyzařování, jímž jsme se zabývali v článku o energii stromů v loňské podzimní Aromaterapii. Vždyť jestliže určitou energii vyzařují stromy, je logické, že stejně tak tomu je i u bylinek a dalších přirozených surovin.

 

Každá potravina má své vyzařování

Nejsilnější vyzařování mají obecně plody v plné zralosti, chemicky neošetřované, nepřešlechtěné, nepoškozené a čerstvě utržené. Některé suroviny udrží dostatečné vyzařování ještě dlouhou dobu po sklizni. Mezi takové patří například celá (nemletá) obilná zrna, která si tuto schopnost udrží až několik let, což dokazuje i jejich klíčivost. Poměrně dlouho, kolem jednoho roku, udrží své vyzařování olejnatá semínka jako je mák, slunečnice nebo ořechy.

Podobně na tom budou také z nich vyrobené za studena lisované oleje. Luštěniny udrží vyzařování několik měsíců (pokud je chceme sníst po delší době, je lepší, nechat je naklíčit či alespoň dokonale nabobtnat), kvalitní tvrdé sýry či živý bílý jogurt udrží vyzařování přes měsíc a dobře vykrvené maso přibližně týden.

Důležité jsou vždy i podmínky skladování; například maso a mléčné výrobky by měly být uchovány v chladu. Po určité době skladování, a to hlavně méně vhodného, bude přirozené vyzařování suroviny natolik nepatrné, že nám v tomto ohledu nepřinese téměř nic, stane se tzv. mrtvou stravou sloužící pouze k naplnění žaludku. Zdůrazňuji, že hlavním hlediskem čerstvosti je zde míra vyzařování.

 

Vařme od srdce a s láskou!

Obecně bychom měli změnit i náš přístup k jídlu; vždyť strava nejen umožňuje hmotné přežití, posiluje naše zdraví nebo je zdrojem potěšení, když si na ní pochutnáváme, ale působí i na další úrovně našeho bytí. Jak se chováme k tomu, co do svého těla dodáváme, tak působíme sami na sebe. Často se říká, že máme „vařit s láskou“. Mnozí to chápou tak, že vaření by mělo být prostoupeno myšlenkou připravit pokrm, který ostatním bude nejen chutnat, ale i prospívat. To je samozřejmě správné. Ale i zde bychom měli uvažovat v širších souvislostech a uvědomit si, že naše láska by měla směřovat nejen ke strávníkům, ale i k užitým surovinám a všem pomáhajícím bytostem. Spolupůsobícím silám bychom měli dát najevo, že je máme rádi a že si jejich pomoci vážíme. Jak? V duchu jim ze srdce posílejme lásku a vděčnost. Bude více než prospěšné, pokud se naučíme v dobrém vycházet se všemi okolními bytostmi, protože ty se vyskytují nejen v lese, ale i v kuchyni. Pokud je hezky poprosíme a nebudeme je plašit mikrovlnnou troubou, křikem, nervozitou, nepřirozenými pachy či jinými nepříjemnými vjemy, jistě nám rády pomohou vytvářet pokrmy, které budou lékem blahodárně působícím na tělo i duši!

 

Zdroj: časopis Aromaterapie Originál Atok (jaro 2010)